|
|
Zhodnocení růstu a základních ukazatelů jatečné hodnoty jehňat kříženců plemen romney marsh a clun forest
Minářová, Tereza
Cílem této práce bylo zhodnocení růstu a základních ukazatelů jatečné hodnoty jehňat plemene romney marsh (RM) a jehňat kříženců plemen romney marsh a clun forest (CF x RM). Sledování bylo provedeno v roce 2019 na rodinné ekologické farmě v Budči. První část této práce tvoří literární přehled, který přibližuje problematiku růstu a jatečné hodnoty jehňat. Také se zabývá možnými vlivy různých faktorů na parametry růstové schopnosti a jatečné hodnoty jehňat. V další části je uvedena charakteristika farmy a sledovaných plemen ovcí. V rámci hodnocení růstu bylo sledováno 25 beránků. U nich byla zjišťována živá hmotnost při narození, v 70 dnech, ve 100 dnech a ve 130 dnech. Z těchto živých hmotností byl vypočítán průměrný denní přírůstek v jednotlivých intervalech. Poté byl zhodnocen vliv genotypu a vliv interakce genotypu a četnosti vrhu na živou hmotnost, respektive denní přírůstek beránků. Genotyp neměl průkazný vliv na žádnou ze zjišťovaných živých hmotností. Co se týče průměrných denních přírůstků, zde měl genotyp průkazný vliv pouze v některých intervalech. Vyšší živá hmotnost ve 100 dnech (28,2 kg) a vyšší denní přírůstek od narození do 100 dnů (234,9 g) byl zaznamenán u beránků RM. Vliv interakce genotypu a četnosti vrhu byl prokázán u většiny sledovaných živých hmotností i průměrných denních přírůstků. U beránků RM byla zjištěna vyšší živá hmotnost ve 100 dnech (32,0 kg) a vyšší denní přírůstek v intervalu od narození do 100 dnů (268,4 g) u jedináčků. Naopak u beránků CF x RM byly tyto hodnoty vyšší u dvojčat. Pro kontrolní porážku bylo vybráno 10 beránků, z toho 5 RM a 5 CF x RM. V rámci posouzení základních ukazatelů jatečné hodnoty a vlivu genotypu na tyto ukazatele byla u beránků zjišťována živá hmotnost před porážkou, hmotnost jatečně upraveného těla, hmotnost kůže s vlnou, hmotnost vybraných vnitřních orgánů a hmotnost pravé kýty. Také byla subjektivně posouzena zmasilost a protučnělost. Nepatrně lepších výsledků dosáhli beránci CF x RM. Co se týče vlivu genotypu na ukazatele jatečné hodnoty a hmotnosti a podíly vnitřností, žádný z výsledků kontrolní porážky nebyl statisticky průkazný.
|
|
|
Zhodnocení růstu jehňat plemene lacaune
Šínová, Jana
Diplomová práce byla zaměřena na zhodnocení růstu jehňat plemene lacaune. Sledování bylo realizováno na rodinné farmě v Brníčku u Zábřeha na Moravě. Celkem bylo do práce Diplomová práce byla zaměřena na zhodnocení růstu jehňat plemene lacaune. Sledování bylo realizováno na rodinné farmě v Brníčku u Zábřeha na Moravě. Celkem bylo do práce zařazeno 168 jehňat. V rámci hodnocení růstu byla zjišťována živá hmotnost jehňat při narození, při odstavu (40 dní věku) a ve 100 dnech věku. Z těchto živých hmotností byl zjištěn průměrný denní přírůstek v intervalech 0 -- 40, 40 -- 100, 0 - 100 dní věku. Růstová schopnost jehňat byla vyhodnocena v závislosti na pohlaví, četnosti vrhu, věku matky a použitého berana v reprodukci. Bylo zjištěno, že věk matky měl vysoce průkazný vliv na porodní hmotnost a průkazný vliv na hmotnost ve 100 dnech věku. Pohlaví jehňat mělo průkazný vliv na všechny sledované živé hmotnosti a denní přírůstky mimo hmotnost při narození. Četnost vrhu měla průkazný vliv na všechny sledované živé hmotnosti. Linie použitého berana v reprodukci neměla vliv na růst ani denní přírůstky jehňat.
|
|
|
Analýza faktorů ovlivňujících reprodukční užitkovost prasnic v podmínkách užitkového chovu
Bezděková, Tereza
Cílem diplomové práce bylo provést analýzu faktorů ovlivňujících reprodukční užitkovost prasnic v podmínkách užitkového chovu. Vlastní sledování probíhalo ve vybraném chovu prasat, data pro vyhodnocení byla získána z faremní evidence v programu PIGMATIC. Pro vyhodnocení bylo vybráno období od roku 2016 do roku 2018. Prasnice byly genotypu Topigs a byly zapuštěny kanci genotypu BO x PN. V rámci reprodukčních ukazatelů byla hodnocena úspěšnost inseminace a četnost selat, konkrétně počet všech narozených selat, počet živě a mrtvě narozených selat a počet odchovaných selat. Byl hodnocen vliv pořadí vrhu a vliv ročního období na tyto reprodukční ukazatele. Dále bylo také hodnoceno vyřazování prasnic podle parity a konkrétní příčiny vyřazování. Z hodnocení dosažených výsledků lze konstatovat, že podnik má průměrnou reprodukční užitkovost a pořadí vrhu má podstatný vliv na velikost vrhu. Nejlepších reprodukčních parametrů bylo dosaženo v roce 2018 konkrétně 14,7 všech narozených, 13,3 živě narozených a 11,5 odstavených selat na jeden vrh. Mrtvě narozená selata tvořila v roce 2016 průměrně 8,22 %, v roce 2017 9,78 % a v roce 2018 9,39 % z vrhu. U posuzování vlivu vrhu na počet všech narozených selat stoupal v roce 2016 počet narozených selat do 4. vrhu, v roce 2017 do 7. vrhu a v roce 2018 do 5.vrhu. U starších prasnic pak docházelo k poklesu počtu narozených selat. Při hodnocení úspěšnosti inseminace lze říci, že nejlepší výsledky byly dosaženy v roce 2016, kdy zabřezlo 89,5 % z celkového počtu připuštěných plemenic. Nejhorších výsledků bylo dosaženo v roce 2017, kdy zabřezlo 86,2 % z celkového počtu připuštěných prasnic. I přesto to značí dobré zabřezávání prasnic především díky úspěšnému vyhledávání říjí a správné technice inseminace. Prasnice ve sledovaném chovu lépe zabřezávaly od 8. vrhu. Dále bylo zjištěno, že prasnice a prasničky nejhůře zabřezávaly v letních měsících. Nejvíce prasnic z celkového počtu bylo vyřazeno v roce 2016 po prvním vrhu, v roce 2017 po desátém vrhu a v roce 2018 po osmém vrhu. Hlavní příčinou vyřazení prasnic z chovu z chovu byl v roce 2016 i 2017 špatný zdravotní stav, v roce 2018 to bylo stáří. Kvůli stáří byly prasnice vyřazovány v roce 2016 od 8. vrhu, v roce 2017 od 10. vrhu a v roce 2018 již od 7. vrhu. Dalšími důvody vyřazování prasnic z podniku bylo přebíhání, vada končetin, nízká užitkovost, těžké porody a zmetání. Prasnice v chovu se dožívají vysokého počtu vrhů, což svědčí o velmi dobré individuální zootechnické péči u jednotlivých prasnic.
|
|
|
Analýza morfologických změn spermií kanců a jejich vliv na plodnost prasnic
ŠTVERÁK, Martin
Cílem práce bylo vyhodnotit kvalitu ejakulátu kanců z hlediska morfologie spermií a vlivu na plodnost prasnic. Data pocházela z 58 odběrů od 8 kanců jedné linie. Kanci byli ustájeni v inseminační stanici ve stejných podmínkách a byli ve věku od 11 do 21 měsíců. Při analýze ejakulátu bylo provedeno zhodnocení patologicky změněných spermií stanovením četnosti nálezu jednotlivých morfologických změn. Pro vyhodnocení vlivu spermatu na četnost vrhu byla zpracována data ze 123 úspěšných inseminací a následných porodů. Z výsledků vyplynulo, že kanci ve většině případů produkovali ejakulát s průměrným objemem s nižší koncentrací spermií. Výskyt morfologicky abnormálních spermií byl téměř u všech kanců v normě. Nejčastější abnormalitou spermií byly nezralé spermie a defekty bičíku. Bylo potvrzeno, že při použití inseminační dávky vyrobené z ejakulátu s vyšším počtem spermií se narodilo více selat. A dále, že při použití ejakulátu s výskytem morfologicky abnormálních spermií pod 15 % se narodilo více selat než v případě, kdy byl podíl spermií 1525 %. U nezralých spermií byl prokázán negativní korelační vztah k počtu narozených selat.
|
|
|
Analýza stáda a vlivů působících na reprodukční užitkovost prasnic
MUŽÍKOVÁ, Martina
cílem práce bylo ve vybraném užitkovém chovu (AGRO Vodňany a.s.) provést analýzu stáda a vyhodnocení reprodukční užitkovosti prasnic využívaných pro produkci selat (finálních hybridů). Vlastní analýza byla zaměřena na věkovou strukturu prasnic, kdy na 1. a 2. vrhu vylo 28,8 %, na 3. až 5. vrhu 23,5 % a na 6. a dalších vrzích 47,7 % prasnic. Roční obměna stáda byla 22,9 % vyřazených a 25,5 % zařazených prasnic do chovu. V tomto chovu je využívána přirozená plemenitba, kdy jsou pro účely reprodukce chováni 4 kanci linie 48 (bílé otcovské x pietrain). Průměrná délka březosti byla v chovu 115,2 dne. V roce 2016 bylo narozeno v průměru 13,8 selete na vrh, z toho bylo 11,5 selete živě a dochováno bylo 10,2 selete na vrh. Délka mezidobí byla 171,1 dne a nástup říje po odstavu selat byl v průměru 4,9 dne. Odstav se ve sledovaném chovu provádí mezi 28.-31. dnem věku selat. Součástí práce bylo i zhodnocení zoohygieny v chovu a porovnání s výsledky užitkových chovů v České republice a doporučení pro zlepšení výsledků hodnoceného chovu. Při porovnání výsledků vybraných ukazatelů zjištěných v podniku Agro Vodňany a.s. s vybranými daty zveřejněnými Českým statistickým úřadem pro Jihočeský kraj a pro Českou republiku za rok 2016 bylo zjištěno, že počet všech narozených selat na prasnici byl v České republice 30,1 selete. V jihočeském kraji se narodilo 25,1 selete a ve Vodňanech se narodilo 24,3 selete na prasnici. Úhyn selat z počtu narozených byl v České republice 10,6 %, v Jihočeském kraji činil 15,6 % a ve Vodňanech 11,9 %. Počet dochovaných selat na prasnici v České republice byl 26,9 selete na prasnici, v jihočeském kraji bylo dochováno 21,3 selete na prasnici a ve Vodňanech bylo za sledované období dochováno 21,4 selete na prasnici.
|
|
|
Vlivy působící na hmotnost jehňat ve 100 dnech u plemene texel
STRNAD, Ladislav
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit vybrané vlivy působící na hmotnost jehňat ve 100 dnech věku u plemene texel. Hodnocené období bylo od roku 2013 do roku 2016 a bylo do něj zařazeno celkem 1149 jehňat. Sledovanými vlivy byly pohlaví, četnost vrhu, měsíc narození, rok narození, věk matky, linie otce a linie otce matky. Při sledování vlivu pohlaví byl prokázán statisticky vysoce průkazný rozdíl u beránků (34,69 kg). Při hodnocení vlivu četnosti vrhu byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl u jedináčků (35,14 kg). Z hlediska vlivu měsíce narození byl zjištěn statisticky vysoce průkazný rozdíl u jehňat narozených v květnu (36,78 kg) a v únoru (37,29 kg). Z pohledu vlivu roku narození byl prokázán statistiky vysoce průkazný rozdíl v roce 2016 a v roce 2015. Při sledování vlivu věku matky nebyl zjištěn žádný průkazný rozdíl. Z hlediska vlivu linie otce byl prokázán statisticky vysoce průkazný rozdíl u linie TAXI (36,81 kg) a u linie TAYLOR (37,76 kg). Při hodnocení vlivu linie otce matky byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl u linie TRISK (48,50 kg). U interakce linie otce matky a četnosti vrhu nebyl zjištěn žádný statistiky průkazný rozdíl.
|
|
|
Vlivy působící na hmotnost jehňat ve 100 dnech u plemene zwartbles
KVAPILOVÁ, Tereza
Cílem této bakalářské práce bylo zhodnocení vybraných vlivů (vlivu berana, četnosti vrhu a věku bahnice) na živou hmotnost jehňat ve 100 dnech věku u plemene zwartbles. Hodnocení probíhalo v letech 2014 a 2015 na farmě v Hranicích u Nových Hradů a celkem bylo do sledování zařazeno 263 jehňat. Z hlediska vlivu četnosti vrhu dosáhli nejvyšší průměrné hmotnosti jedináčci (31,28 kg) a nejnižší průměrné hmotnosti dosáhla jehňata z trojčat (24,42 kg). Z hlediska vlivu věku matky byla nejnižší hmotnost zjištěna u jehňat se sedmiletými a staršími matkami (23,07 kg) a s matkami dvouletými (23,88 kg). Nejvyšší hmotnost byla zjištěna u jehňat od tříletých a šestiletých bahnic (28,14 kg a 29,66 kg). Z hlediska vlivu berana byla nejnižší průměrná hmotnost zjištěna u jehňat linie Zvon (24,05 kg) a nejvyšší průměrné hmotnosti dosáhla jehňata linie Ztepl (27,22 kg). U sledovaných vlivů bylo zjištěno, že vliv četnosti vrhu a věku bahnice měly významný vliv na hmotnost jehňat ve 100 dnech, vliv berana však nebyl jednoznačně prokázán.
|
|
|
Stanovení genetických parametrů u vybraných ukazatelů plodnosti ovcí a přepracování stávajících způsobů hodnocení zvířat (předpověď plemenné hodnoty).
Schmidová, Jitka ; Vostrý, Luboš (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Cílem práce bylo vybrání vhodného modelu pro odhad genetických parametrů, odhad genetických parametrů a předpověď plemenných hodnot pro četnost vrhu u nejvíce rozšířených plemen ovcí chovaných v České republice. Analyzováno bylo celkem 143896 údajů o bahnění z let 1990 až 2012. Metodou BLUP animal model byly odhadnuty komponenty rozptylu a genetické parametry, a to pro každé plemeno samostatně. Základní modelová rovnice zahrnovala efekt věku bahnice (fixní efekt) a dále náhodné efekty stádo-rok-období bahnění, trvalé prostředí a aditivní genetický efekt zvířete (bahnice). Dále byly zkoumány modifikace základního modelu, kdy byly zahrnovány různé kombinace efektů spojených s pářením (efekt harému, trvalé prostředí a aditivní genetický efekt berana).
Odhady fenotypové variance se zvyšovaly s rostoucím průměrem četnosti vrhu (od 0,236 u šumavské ovce do 0,779 u romanovské ovce). Podíl trvalého prostředí bahnice byl velmi nízký u všech plemen (od 0,0001 do 0,0262). Vliv sdruženého efektu stádo-rok-období (CG) na celkovou variabilitu četnosti vrhu (0,0223 - 0,1309) byl u většiny plemen větší než aditivní genetická variance (0,0146 - 0,0587). Nejnižší koeficienty dědivosti a opakovatelnosti byly odhadnuty u ovce šumavské (h2 = 0,0619; w2 = 0,0823) a plemene romney (h2 = 0,0626; w2 = 0,0811); zatímco nejvyšší byly odhadnuty u plemene merinolandschaf (h2 = 0,1091; w2= 0,1129).
Podíl efektu plemenného berana se pohyboval v rozmezí od 0,01 do 0,02 fenotypové variance u šumavské ovce, od 0,04 do 0,05 u plemene suffolk a od 0,05 do 0,1 u romanovské ovce. Zahrnutí efektů souvisejících s pářením (efekt plemenného berana, harém a/nebo trvalé prostředí berana) do modelové rovnice snížilo informační kritérium odchylek (DIC), což poukazuje na to, že tyto modely jsou vhodnější než model základní.
Z výsledků práce vyplývá, že i podíl aditivního genetického efektu bahnice na variabilitě četnosti vrhu je u jednotlivých plemen rozdílný, což je vhodné vzít do úvahy při genetickém hodnocení zvířat. Výsledky dále ukazují, že berani, jakožto otcové výsledných vrhů, mají sice malý, ale prokazatelný vliv na počet narozených jehňat. Odhady genetických parametrů ukazují, že selekce podle "paternálních" plemenných hodnot by mohla být dalším selekčním kritériem, jak zlepšit četnost vrhu u ovcí.
|
|
|
Analýza reprodukčních ukazatelů vybraných plemen ovcí
Bubeníčková, Gabriela ; Ptáček, Martin (vedoucí práce) ; Ducháček, Jaromír (oponent)
Cílem této bakalářské práce je provést formou literárního přehledu souhrn aktuálních poznatků o reprodukci ovcí u vybraných plemen, konkrétně plemen Romney a Suffolk, definovat jednotlivé ukazatele reprodukce a popsat vnitřní a vnější faktory, které je ovlivňují. Dalším cílem je provést na základě zjištěných informací celkové zhodnocení úrovně reprodukce vybraných plemen ovcí v chovatelských podmínkách České republiky.
Je hodnoceno období 2010 - 2014 a sledovanými ukazateli reprodukce jsou procento oplodnění, procento plodnosti, procento intenzity, procento odchovu a také byla sledována hmotnost jehňat při narození. Dále byly v práci popsány základy reprodukce ovcí, plemeno Romney a Suffolk a faktory ovlivňující reprodukci. Pro zpracování bakalářské práce byly použity podklady z Ročenky chovu ovcí a koz. Plemeno Suffolk je nejpočetnějším masným plemenem v České republice. Z hodnocení vyplývá, že plemeno Suffolk dosáhlo lepších výsledků než plemeno Romney pouze v procentu plodnosti. V ostatních ukazatelích dosáhlo lepších výsledků plemeno Romney. Největší rozdíly byly ve znacích procento oplodnění a procento plodnosti. U procenta intenzity byly výsledky celkem srovnatelné s výjimkou roku 2014. Procento odchovu bylo výrazně lepší u plemene Romney v letech 2011 a 2014. Ve výsledcích porodní hmotnosti jehňat nebyly velké rozdíly. Hmotnost jehňat u obou plemen se pohybovala kolem 3,1 - 3,2 kg. Plemeno Suffolk je šlechtěno zejména pro vynikající masnou užitkovost, proto nedosahuje tak dobrých výsledků jako plemeno Romney, které je díky svým dobrým reprodukčním a mateřským vlastnostem používáno v mateřské pozici. Pro zlepšení procenta oplodnění by bylo vhodné eliminovat počet jalových ovcí ve stádech. Dále je potřeba zajistit kvalitní a dostatečné množství krmiv, dbát na správný welfare zvířat a připouštět ovce prověřeným plemenným beranem.
|
|
|
STUDIUM VLIVŮ PŮSOBÍCÍCH V REPRODUKČNÍM PROCESU U PRASNIC SE ZVLÁŠTNÍM ZŘETELEM K PORODNÍMU OBDOBÍ
ZIMOLOVÁ, Barbora
Cílem diplomové práce bylo odhalit rezervy pro zlepšení odchovu selat a omezení ztrát úhynem. Nejvyššího počtu všech (13,52 ks) i živě (11,88 ks) narozených selat bylo dosaženo u prasniček zapuštěných ve více jak 247 dnech věku. Prasničky zapuštěné do 224 dní věku vykazovaly v průměru nejnižší počet všech narozených selat (13,13 ks). Statisticky však nebyl prokázán rozdíl (p > 0,05) mezi věkovými skupinami prasniček při prvním zapuštění v počtu narozených selat. Vliv pořadí vrhu na četnost vrhu byl shledán jako statisticky vysoce významný (p < 0,01), hlavně mezi 1. a 3. vrhem. Nejvyšší počet všech narozených selat byl zjištěn na 3. vrhu (14,95 ks) a nejnižší na 1. vrhu (13,3 ks). Nejvíce živých selat se narodilo na 2. vrhu (14,03 ks) a nejméně živě narozených selat bylo zjištěno na 5. a vyšším vrhu (11,57 ks). Mezi počtem živě narozených selat v jednotlivých vrzích byl též vyhodnocen statisticky vysoce významný rozdíl (p < 0,01). Při hodnocení vlivu doby porodu na četnost vrhu byl shledán vyšší počet všech narozených selat při nočním porodu a to v průměru o 0,33 selete více, ovšem počet živě narozených selat byl zjištěn vyšší při porodu přes den (porod s asistencí). Při statistickém vyhodnocení nebyla však prokazatelná diference mezi počtem všech ani v případě živě narozených selat z hlediska doby porodu. Z pohledu vlivu délky intervalu od odstavu do zapuštění prasnic na četnost vrhu byl shledán vyšší počet všech (14,83 ks) a živě (12,79 ks) narozených selat u prasnic zapuštěných za 6 a více dní po odstavu. Z hlediska vlivu pořadí vrhu na dobu porodu nebyla zjištěna statisticky prokazatelná diference (p > 0,05). V každém z vrhů bylo v průměru 75 % pozorovaných porodů přes den. Při vyhodnocení závislosti počtu živě narozených selat na počtu všech narozených selat byl zjištěn statisticky vysoce významný vztah (p < 0,01) s velkou těsností závislosti (R = 0,83). Mezi počtem všech a živě narozených selat byla shledána přímá úměra.
|
host ::
RSS.